Jistit, jistit a zase jistit.

Za ty roky co se hrabu v elektrických instalacích patří snad k těm nejčastějším závadám právě nešvary z hlediska jištění navazujících elektrických obvodů - nejčastěji se zjevují v podobě lidově řečeno prošitých pojistek nebo překlemovaných jističů (strčit tam hřebík, tak to je záležitost téměř lidová). I když se většinou po tomto hříchu kýžený výsledek dostaví (cirkulárka se zase rozjede), příčina se již málokdy řeší a už vůbec se neřeší možné následky. Poklad vyobrazený na následující fotce jsem našel dokonce v provozu, kde se vyskytují zejména osoby znalé (vnější vliv - schopnost osob BA5) - ani to však nestačí na to, aby taková hrůza prošla.

Požadavek na jištění elektrických obvodů vychází z požadavků normy ČSN 33 2000-4-43 ed.2, jsou v ní popsány způsoby provádění odjištění obvodů a to z hlediska ochrany před proudy přetížení a zkratovými proudy. Současně v sobě tyto dvě ochrany sdružují zejména jističe a pojistkové vložky charakteristřiky gG. Přístroj, který tuto ochranu zajišťuje (tedy ochranu před zkratovými proudy a proudy přetížení) musí být dále schopen přerušit (v případě jističů i zapnout) jakýkoliv nadproud a to až do velikosti předpokládaného zkratového proudu v obvodu (u jističů se jedná zejména o často opomíjený číselný údaj 6000 nebo 10000). To by jsme měli přístroje, důležitější však je jejich účel.

Prvním ze zmíněných důvodů je ochrana obvodu před přetížením. Proudové přetížení není nic jiného než abnormální provozní stav, při kterém se někdo snaží z obvodu vycucat víc, než na co byl původně někým nadimenzován (průřezy vodičů a podobně).